Jistota & kauce / Ožehavá témata

Úrok z jistoty (kauce) 2026: musíte ho platit, jak se počítá a kolik

Krátká odpověď

Ano — z jistoty („kauce") musíte nájemníkovi platit úrok. Ukládá to § 2254 odst. 2 občanského zákoníku: nájemce má právo na úrok od složení jistoty, nejméně v zákonné výši, a nelze ho ve smlouvě vyloučit ani snížit. Sporné je jen jedno — jaká přesně je „zákonná výše". Níže to vysvětlíme a rovnou Vám úrok spočítáme.

Kauce, nebo jistota? Vyjasněme pojmy

Zákon slovo „kauce" nezná — používá pojem jistota (§ 2254). V běžné řeči je to totéž. Dvě věci, které si pletou i zkušení pronajímatelé:

  • Maximální výše jistoty je trojnásobek měsíčního nájemného (§ 2254 odst. 1) — jen nájemné, ne nájem se službami.
  • Jistota se úročí ze zákona — není to bonus ani dobrá vůle, je to nárok nájemce.
Najato hlídá i strop 3× nájemné, ať se omylem nesjedná neplatně vysoká jistota.

Co říká zákon

  • § 2254 odst. 2 — při skončení nájmu pronajímatel jistotu vrátí a může si započíst, co mu nájemce dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí, nejméně v zákonné výši.
  • Nelze to obejít smlouvou. Ujednání „jistota se neúročí" je neúčinné — omezovalo by práva nájemce (§ 2235 odst. 1). Nepřihlíží se k němu.
  • Úročí se celá doba — od složení jistoty do skončení nájmu, ne jen poslední rok.

Od kdy a pro které nájmy to platí

Povinnost úročit jistotu platí od 1. 1. 2014 — je v § 2254 od začátku účinnosti nového občanského zákoníku. Novela č. 460/2016 Sb. (účinná od 28. 2. 2017) měnila jen strop kauce, ne úrok.

  • Nájem uzavřený od 1. 1. 2014 — úrok se počítá od složení jistoty.
  • Nájem uzavřený před 1. 1. 2014, který trvá dál — řídí se novým zákoníkem od 1. 1. 2014 (§ 3074 odst. 1), úrok běží od 1. 1. 2014 dál (ne zpětně před).
  • V rámci konkrétního nájmu — od složení jistoty do skončení nájmu.

Ať si nepletete dvě různé časové osy — povinnost úročit a maximální výši kauce:

CoČasová osa
Povinnost úročit jistotuod 1. 1. 2014, nezměněně dodnes
Maximální výše kauce (strop) nájem (1. 1. 2014 – 27. 2. 2017) → nájem (od 28. 2. 2017)

Kolik je „zákonná výše"? Tady je ten háček

Zákon konkrétní sazbu neurčuje — proto se výklady liší. To je hlavní důvod sporů:

VýkladCo říkáPoznámka
Obvyklý úrok dle § 1802 (převažující)Úrok obvykle požadovaný bankami za úvěry v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy; určuje se zpětně k datu smlouvy.Odpovídá zákonu, ale přesné číslo se těžko dohledá → prostor pro spor.
Pevná sazba ve smlouvěStrany si ujednají např. 2–3 % p.a.Praktické a doložitelné. Nesmí být pod obvyklou úrovní.
Dle základní sazby ČNBNavázání na veřejně dohledatelnou sazbu.Transparentní, ale ne totožné s „obvyklým úrokem".

Praktické doporučení: sjednejte ve smlouvě rozumné pevné % p.a. (transparentní a doložitelné) a při vrácení jistoty úrok skutečně vyplaťte. Přesně na tomto modelu stojí i výpočet v Najato.

Optimalizace: symbolická sazba (0,1 %) — vyplatí se to?

V praxi řada pronajímatelů „optimalizuje" a do smlouvy dává záměrně nízkou sazbu — třeba 0,1 % nebo 0,5 % p.a. — aby úrokovou zátěž stlačila na minimum. Je to pochopitelné, ale má to svá „ale".

Proč to většinou projdeV čem je háček
Úrok je u běžné kauce pár korun (30 000 Kč × 0,1 % ≈ 30 Kč/rok). Nájemníci ho málokdy vymáhají, zvlášť když se kauce vrací hladce. Sazba nesmí být pod zákonnou (obvyklou) úrovní (§ 2254, § 1802). Je-li 0,1 % pod ní, k ujednání se v té části nepřihlíží a nájemce může rozdíl žádat i zpětně (do promlčení).
Rozumný kompromis: místo symbolické 0,1 % zvolte nízké, ale obhajitelné % (např. v pásmu základní/repo sazby ČNB). Zátěž je pořád minimální, ale ujednání obstojí — a máte průkazný doklad.

Co když úrok nemám ve smlouvě? A může se ho nájemník vzdát?

Časté nedorozumění: chybějící doložka neznamená, že se úrok neplatí. Běží ze zákona (§ 2254 odst. 2), obvyklou sazbou dle § 1802, od složení jistoty do skončení nájmu. Když jste ho ve smlouvě neřešili, prostě ho při vypořádání kauce spočítáte a vyrovnáte.

Vzdát se úroku jde — ale rozhoduje načasování:

KdyLze se vzdát?Proč
Předem (ve smlouvě, při uzavření)Ne — neplatné§ 2235 — k ujednání zkracujícímu práva nájemce se nepřihlíží. Práva, které teprve vznikne, se nelze předem vzdát.
Při skončení nájmu (nárok už vznikl)AnoVzniklý nárok je majetkem nájemce — může ho prominout (§ 1995) nebo narovnat (§ 1903).

Jak vzdání ošetřit, aby platilo (klíčové):

  1. Písemně — v dohodě o vypořádání jistoty nebo přímo v předávacím protokolu, podepsané nájemníkem.
  2. Konkrétně — úrok nejdřív vyčíslete a uveďte částku; výslovné vzdání konkrétní částky obstojí líp než vágní „vzdává se všech nároků".
  3. Formou narovnání (§ 1903) — protože přesná sazba je sporná, narovnání pokryje i nejistotu o výši.
  4. Dobrovolně — nepodmiňujte vrácení kauce vzdáním se úroku pod nátlakem, jinak hrozí výklad jako skryté vyloučení předem.
  5. Nejbezpečnější je zaplatit — u běžné kauce jde o desítky až stovky korun; čistá kvitance, nulové riziko sporu.

Formulace do předávacího protokolu (vzor):

Jistota ve výši [X] Kč byla nájemci vrácena. Úrok z jistoty dle § 2254 odst. 2 obč. zák. za dobu od [datum složení] do [datum skončení] byl vyčíslen na [Y] Kč. Nájemce prohlašuje, že se tohoto úroku vzdává a jeho vyplacení nepožaduje; strany tímto považují veškeré vzájemné nároky z jistoty za vyrovnané (narovnání dle § 1903 obč. zák.).

Stejná věta vložená do smlouvy předem by byla neúčinná (§ 2235). Účinnost má jen proto, že je až po vzniku nároku, při skončení nájmu.

Jak se úrok počítá

Používá se jednoduchý úrok (ne složený), po dnech:

úrok = jistota × sazba (% p.a.) ÷ 100 × počet dní ÷ 365

Počet dní běží od složení jistoty do skončení nájmu (konvence ACT/365). Vyzkoušejte si to:

Kalkulačka úroku z jistoty

Stejný výpočet jako Najato při vypořádání kauce.

% p.a.
Doba úročení:
Úrok z jistoty
— Kč
Zadejte sazbu a období
Jistota30 000 Kč
− Odpočty0 Kč
+ Úrok+ 0 Kč
Čistá vratka30 000 Kč
Vratka nájemníkovi
Orientační výpočet. Přesná „zákonná" sazba je právně sporná — viz výše.

Pro a proti — jak přistoupit k sazbě

PřístupProProti
Pevné % ve smlouvě (2–3 %)Jasné, doložitelné, žádný spor o výklad.Musí být ≥ obvyklá úroveň; příliš nízké % je v části neúčinné.
Obvyklý úrok dle § 1802Přesně odpovídá liteře zákona.Zpětné dohledání „obvyklé" sazby je pracné a napadnutelné.
Neúčtovat úrokZdánlivě jednoduché.Protiprávní — nájemce může úrok žádat i zpětně.

Nejčastější chyby

  1. „Když to není ve smlouvě, úrok neplatím." Platí ze zákona i bez ujednání.
  2. Vyloučení úroku ve smlouvě. Neúčinné — nepřihlíží se k němu.
  3. Zapomenutý úrok při vrácení kauce. Nájemce má nárok i zpětně (pozor na promlčení).
  4. Záměna jistoty za „neomezenou kauci". Strop jsou 3× měsíční nájemné.
  5. Úročení jen posledního roku. Úročí se celá doba od složení.

Vzor doložky do smlouvy

Úročení jistoty. Jistota složená nájemcem bude úročena sazbou […] % p.a. ode dne jejího složení do dne skončení nájmu. Úrok bude nájemci vyplacen spolu s vrácením jistoty, po započtení případných pohledávek pronajímatele. Sjednaná sazba nesmí být nižší než zákonná (obvyklá) výše dle § 2254 odst. 2 a § 1802 obč. zák.

Nechte úrok spočítat Najato

Vypořádání kauce s úrokem, dokladem a doložkou dle § 2254 — automaticky. První 3 nájmy zdarma, bez karty.

Vyzkoušet zdarma →

Časté dotazy

Musím platit úrok, i když ve smlouvě není?
Ano. Nárok plyne přímo ze zákona (§ 2254 odst. 2), bez ohledu na smlouvu.
Jaká je zákonná sazba úroku z jistoty?
Zákon ji přesně neurčuje. Převažující výklad odkazuje na obvyklý úrok dle § 1802 (sazba bank za úvěry v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy). V praxi se doporučuje sjednat rozumné pevné %.
Od kdy do kdy se úrok počítá?
Od složení jistoty do skončení nájmu.
Co když jsem úrok nikdy nevyplácel?
Nájemce může úrok požadovat i zpětně (s ohledem na promlčení). Doporučujeme ho dopočítat a vypořádat.

Autor: Kuba Houžvička. Zdroje: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 1802, § 2235, § 2254); odborné výklady k úročení jistoty.

Informativní text, nikoli právní stanovisko. Přesná „zákonná" výše úroku je právně sporná; v konkrétním případě konzultujte u advokáta.